Začátkem podzimu jsme zintenzivnili brigádnickou činnost. V prvním říjnovém týdnu pokračovali naši brigádníci v mýcení hustého roští na připravovaném výletním okruhu. Pro zapomnětlivé znovu připomínám, že akce probíhá v součinnosti s obcí a trasa je vedena po obecních pozemcích. Následující den dopoledne Petr Milichovský zmulčoval vysokou trávu ve stromořadí podél cesty na Olešku a poopravil směrovník u železničního přejezdu. Odpoledne pak s Honzou ještě provedli drobné údržbářské práce u přístřešku a kolem ohniště.Druhý říjnový pátek jsme udělali současně několik dodělávek - dokončení mulčování ve stromořadí, vyčištění prostor u turistických značek od přerostlé vegetace na modrém okruhu, instalace šipky v zatáčce u Vápeníků, oprava rozcestníku u Kopeckých (stříška, šipky) a umístění další směrové šipky na vstup na výletní okruh nad lesíkem.

Poslední zářijovou sobotu jsme pořádali další turistický výlet. Po loňské pandemické přestávce jsme i letos upustili od výjezdu autobusem, protože nebylo jisté, jak to bude s různými opatřeními. Není příjemné něco zařizovat (bus, oběd, návštěvní místa) a pak to rušit. Takže jsme bez velkých fanfár v poněkud komorní sestavě vyrazili vlakem do Rumburku a odsud pěšky na Dymník, kde se již od rána připravovaly oslavy výročí otevření rozhledny (125 let). Energii jsme nejprve dobyli na terase příjemné restaurace a poté u skalních menhirů. Od rozhledny jsme zamířili do Krásné Lípy a odsud vlakem do stanice Jedlová. Posezení ve zdejší kultovní restauraci nemůže nikdy zklamat. Od nájemce jsme se dozvěděli, že za Rakousko-Uherska byly nádražní restaurace na železničních křižovatkách povinné. Nyní zůstaly v celém Ústeckém kraji již asi jen čtyři (různá výdejní okénka v tom nejsou započítána).

Minulý čtvrtek jsme začali s úpravami obecních pozemků podél připravovaného vycházkového okruhu. Při první brigádě nás čekal zřejmě nejnáročnější úsek. Začali jsme nad cestou vedoucí od Fliegerů podél pole směrem k Habarticím. Kromě letité černé skládky (střepy, lahve, umyvadlo) jsme narazili především na neprostupné  trnkové houští, jež se tu dlouhá léta rozšiřovalo, proplétalo a houstlo. Mýcení bylo náročné nejen na techniku (nevydržely dva řetězy pil), ale především pro zúčastněné brigádníky (vydrželi všichni). Za dvě hodiny jsme odstranili asi padesát metrů této „džungle“. Hromady roští zlikvidují pracovníci obce, následně cestu a vymýcený pás zplanýruje těžká technika.