Poslední zářijovou sobotu jsme pořádali další turistický výlet. Po loňské pandemické přestávce jsme i letos upustili od výjezdu autobusem, protože nebylo jisté, jak to bude s různými opatřeními. Není příjemné něco zařizovat (bus, oběd, návštěvní místa) a pak to rušit. Takže jsme bez velkých fanfár v poněkud komorní sestavě vyrazili vlakem do Rumburku a odsud pěšky na Dymník, kde se již od rána připravovaly oslavy výročí otevření rozhledny (125 let). Energii jsme nejprve dobyli na terase příjemné restaurace a poté u skalních menhirů. Od rozhledny jsme zamířili do Krásné Lípy a odsud vlakem do stanice Jedlová. Posezení ve zdejší kultovní restauraci nemůže nikdy zklamat. Od nájemce jsme se dozvěděli, že za Rakousko-Uherska byly nádražní restaurace na železničních křižovatkách povinné. Nyní zůstaly v celém Ústeckém kraji již asi jen čtyři (různá výdejní okénka v tom nejsou započítána).

Minulý čtvrtek jsme začali s úpravami obecních pozemků podél připravovaného vycházkového okruhu. Při první brigádě nás čekal zřejmě nejnáročnější úsek. Začali jsme nad cestou vedoucí od Fliegerů podél pole směrem k Habarticím. Kromě letité černé skládky (střepy, lahve, umyvadlo) jsme narazili především na neprostupné  trnkové houští, jež se tu dlouhá léta rozšiřovalo, proplétalo a houstlo. Mýcení bylo náročné nejen na techniku (nevydržely dva řetězy pil), ale především pro zúčastněné brigádníky (vydrželi všichni). Za dvě hodiny jsme odstranili asi padesát metrů této „džungle“. Hromady roští zlikvidují pracovníci obce, následně cestu a vymýcený pás zplanýruje těžká technika.

Hlavní náplní naší letní činnosti byla rekonstrukce sezení kolem ohniště na Trianglu. Neznámá partička tentokrát z hmyzí říše se vloni pustila do některých kulatin, do kterých byly zasazeny posedové fošny. Fošny zůstaly sice nedotčeny, zato z některých špalků zbyla po tomto gurmánském nájezdu spíše torza. Nezbylo nám tedy nic jiného, než se pustit do výroby nových nosných „špalků“. Zásobu vhodného dřeva jsme měli připravenu v depozitu u Kopeckých, takže nás čekala několikaetapová práce s jejich postupným opracováním – broušení, napouštění penetrací, povrchový nátěr a ošetření spodní části (výřez + nátěr gumoasfaltem). Po přepravě na místo jsme nejprve rozebrali starou konstrukci a poté jsme se pustili do vyřezání otvorů na uchycení fošen. Všechny pracovní postupy stěžovala velká hmotnost nových špalků. Jsou velmi bytelné, tak snad i déle vydrží, než ty původní. Opakovaně jsme během léta také posekali a uklidili trávu na vrcholové plošině - v letošním vlhkém počasí se nejen zdejší trávě mimořádně dařilo. 

Kromě výše uvedených prací jsme mulčovali trávu ve stromořadích na Olešku (zde jsme také renovovali lavičku u křížku) i za kostelem a na připravovaném výletním okruhu vedoucím od kostela po hraně svahu. Příprava tohoto vycházkového okruhu vychází z plánů na jeho zřízení, které obecní zastupitelé diskutovali již před několika lety a nyní probíhá pochopitelně za souhlasu vedení obce, které tuto naši iniciativu podporuje. Nejedná se tedy o nějakou naši svévoli, ani o budování nové cesty na Triangl, jak někdo neinformovaný vášnivě rozhlašuje. Téměř celý okruh vede po obecních pozemcích, což je snadno dohledatelné v katastrální mapě na obecním webu. Pouze u jednoho malého úseku je nutná vzájemná shoda na případné směně s jednou z farmářek, vlastnící sousední pole.